Legenda

Roku 1920 díky zmatkům z meziválečného období byl donucen strádající rolník Wanko Pamuk emigrovat z Bulharska do Anglie. V Anglii se pokusil najít práci v několika městech, ale bezvýsledně. Nakonec skončil vyčerpaný a zoufalý v Chelsea, v  prosperujícím městečku.

Tam se seznámil s továrníkem Sirem Andrew Parkerem. Wanko Pamuk mu začal vyprávět o největších světových plantážích v Bulharsku, které jsou plné růží. Vyprávěl i o jeho práci na farmě, kde vyvinul speciální vázací techniku kytic růží.

Také mu vyprávěl o svém velkém snu, vlastnit malé květinářství a prodávat svoje vázané kytice růží.

Sir Andrew Parker si vzpomněl na svého dědečka, kováře, který velmi chudý emigroval do Anglie. Svojí tvrdou prací vyráběl náhradní díly pro železniční společnosti, a tímto dokázal vydělat celé jmění. Velkoryse půjčil Wanko Pamukovi peníze na otevření květinářství.

 

Květinářství bylo naprostým úspěchem. Wanko Pamuk byl záhy v Chelsea velmi vážený a obdivovaný pro svoje umění vázat kytice růží. Zvláštností jeho vázací techniky byla dlouhá životnost, která charakterizovala růže. Vázy s růžemi zdobily v plné své kráse celé týdny salóny panských sídel, haly hotelů a obývací pokoje v soukromých domech. Proslulost se šířila jako lavina a poptávka po Pamukových růžích vzrůstala. Již brzo potřeboval Wanko Pamuk aktivní podporu. Jeho první zaměstnankyní byla mladá, křehká a oddaná dáma slečna jménem Rose Curlington! Netrvalo dlouho a Pamuk se zamiloval do překrásné vazačky květin, která jeho vázací techniku dokonce ještě vylepšila. Wanko Pamuk a Sir Andrew Parker tak vynalezli vázanou Miss-Curly-Rose- kytici růží.                                                                                                                                          

Záhy se Wanko Pamuk oženil se svojí velkou láskou Rose Curlington a

díky této lásce, vznikl název pro nádherně uvázané kytice růží "Miss Curly Rose".

  Wanko Pamuk    Andrew Parker       Rose Curlington

„Jak je to jen možné, že při pohledu lidí na čerstvé růže je vyvolán pocit radosti a štěstí tak dlouho?“