Roku 1920 díky zmatkům z meziválečného období byl donucen strádající rolník Wanko Pamuk emigrovat z Bulharska do Anglie. V Anglii se pokusil najít práci v několika městech, ale bezvýsledně. Nakonec skončil vyčerpaný a zoufalý v Chelsea, v prosperujícím městečku.
Tam se seznámil s továrníkem Sirem Andrew Parkerem. Wanko Pamuk mu začal vyprávět o největších světových plantážích v Bulharsku, které jsou plné růží. Vyprávěl i o jeho práci na farmě, kde vyvinul speciální vázací techniku kytic růží.
Také mu vyprávěl o svém velkém snu, vlastnit malé květinářství a prodávat svoje vázané kytice růží.
Sir Andrew Parker si vzpomněl na svého dědečka, kováře, který velmi chudý emigroval do Anglie. Svojí tvrdou prací vyráběl náhradní díly pro železniční společnosti, a tímto dokázal vydělat celé jmění. Velkoryse půjčil Wanko Pamukovi peníze na otevření květinářství.
Květinářství bylo naprostým úspěchem. Wanko Pamuk byl záhy v Chelsea velmi vážený a obdivovaný pro svoje umění vázat kytice růží. Zvláštností jeho vázací techniky byla dlouhá životnost, která charakterizovala růže. Vázy s růžemi zdobily v plné své kráse celé týdny salóny panských sídel, haly hotelů a obývací pokoje v soukromých domech. Proslulost se šířila jako lavina a poptávka po Pamukových růžích vzrůstala. Již brzo potřeboval Wanko Pamuk aktivní podporu. Jeho první zaměstnankyní byla mladá, křehká a oddaná dáma slečna jménem Rose Curlington! Netrvalo dlouho a Pamuk se zamiloval do překrásné vazačky květin, která jeho vázací techniku dokonce ještě vylepšila. Wanko Pamuk a Sir Andrew Parker tak vynalezli vázanou Miss-Curly-Rose- kytici růží.
Záhy se Wanko Pamuk oženil se svojí velkou láskou Rose Curlington a
díky této lásce, vznikl název pro nádherně uvázané kytice růží "Miss Curly Rose".
„Jak je to jen možné, že při pohledu lidí na čerstvé růže je vyvolán pocit radosti a štěstí tak dlouho?“